Johann Augustin Faltis

Základní životopisná data

Narodil se v roce 1796 ve Vlčkovicích v Podkrkonoší nedaleko Dvora Králové nad Labem, v domě čp. 34, do rodiny obchodníka Dominika Faltise a jeho ženy Anny, jež byla dcerou mlynáře Franze Fendricha z Chvalkovic. Zemřel roku 1874 v Trutnově. 

Faltisův otec byl původně tkalcem a faktorem, později provozoval v Žirči obchod s koloniálním zbožím, plátnem a vlnou.
Mladý Johann Faltis po absolvování královéhradeckého gymnázia nastoupil praxi v obchodním domě Neupauer a spol. v Praze a následně také ve Vídni. Roku 1820 se Faltis vrátil do Žirče, kde pracoval pro obchod svého otce. O tři roky později se přestěhoval do Trutnova, kde zakoupil dům čp. 7 v Mostní ulici (Brückengasse), v němž provozoval velkoobchod s koloniálním a barvířským zbožím. Následně do Trutnova přesídlil i Faltisův otec Dominik. Faltisové poté v Trutnově začali obchodovat také s lněnými a bavlněnými výrobky, jež vykupovali od místních tkalců.

Obchodní talent

Obchodního talentu Johanna Faltise si všiml hrabě František Arnošt Harrach, který jej roku 1832 učinil ředitelem svých plátenických manufaktur v Hrabačově u Jilemnice a v Janovicích u Rýmařova. Během své činnosti pro hraběte Harracha přesídlil Faltis do Vídně, kde se seznámil s prvními stroji na mechanické předení lnu a následně začal roku 1834 v dolnorakouském Pottendorfu konstruovat vlastní stroje.

Přádelna lnu

Roku 1836 Johann Faltis předčasně ukončil zaměstnání u hraběte Harracha a vrátil se do Podkrkonoší, kde v tomtéž roce založil první mechanickou přádelnu lnu v českých zemích, resp. v celé monarchii. Pro potřeby přádelny Faltis zakoupil od mlynářského mistra Augustina Hofmanna pozemek s vodním mandlem v Mladých Bukách na tehdejším vlčickém panství. Povolení vrchnosti k výstavbě mladobucké přádelny (resp. přestavbě stávajících objektů) získal Faltis v dubnu 1836. Následně nechal do nově vzniklého provozu přestěhovat strojové vybavení z Pottendorfu a v letech 1837-1838 začala být v Mladých Bukách vyráběna strojová příze, jež byla zasílána k bělení do Hrabačova. Postupně se objem výroby přádelny v Mladých Bukách navyšoval, po roce 1842 bylo původní vybavení nahrazeno výkonnějšími anglickými stroji. Od roku 1844 sloužil k pohonu v přádelně už i parní stroj. Roku 1856 bylo ve Faltisově mladobuckém závodě v provozu již 18 000 vřeten.
Roku 1858 započal Johann Faltis v Trutnově, na pozemcích svého zetě Antona Poraka, s výstavbou nové přádelny lnu, která po dokončení disponovala 24 000 vřeteny. Firma Johanna Faltise se stala největším výrobcem lněné příze na evropském kontinentu. Roku 1864 založil Faltis společně s Emilem Grütznerem z Budyšína přádelnu lnu v hornolužické obci Hainitz, o dva roky později koupil od Arnolda Streckera přádelnu v dolnoslezském příhraničním městě Libava (dnes Lubawka). Za zásluhy o rozvoj průmyslu byl Johann Faltis jmenován rytířem Řádu Františka Josefa I. Když v roce 1874 zemřel, činilo jeho jmění více než 7,5 milionu zlatých, což byla na svoji dobu obrovská částka, jež značně převyšovala i majetek ostatních úspěšných textilních podnikatelů v regionu.

Rodinný život

Johann Faltis byl dvakrát ženatý. Z prvního manželství s Rosálií Kubátovou z Hořic vzešly tři dcery. Z druhého manželství s Franziskou Etteltovou měl Faltis čtyři syny a tři dcery. Vedení firmy převzal po smrti Johanna Faltise nejstarší syn Karl (nar. 1857 v Mladých Bukách, roku 1897 povýšený do šlechtického stavu s predikátem von Jamny), který proslul jako průkopník horolezectví a zimní turistiky v Krkonoších.
Evelyn Faltisová se narodila 20. února 1887 do rodiny výše zmíněného továrníka Karla Faltise a jeho první ženy Marie Anny, rozené Wiesenburgové. Zajímavé bezesporu je, že trutnovská matrika narozených uvádí jako datum křtu až 9. květen 1887. Celé jméno budoucí úspěšné klavíristky znělo dle matričního záznamu Evelyne Francisca Marianna Wilhelmine Margaretha Faltis.
Mladá Evelyn vyrůstala v klášterní škole v Paříži. Hru na klavír a komponování studovala od roku 1905 ve Vídni a o několik let později i v Drážďanech. Od roku 1914 působila Evelyn Faltisová po dobu dvou desetiletí jako sólová korepetitorka na Hudebních slavnostech v Bayreuthu, od roku 1924 až do své smrti vystupovala také v Městské opeře v Berlíně (Städtische Oper Berlin).
Evelyn Faltisová se pilně věnovala i komponování. Řada jejích komorních děl a písní vyšla tiskem v berlínském hudebním nakladatelství Ries & Erler. Některé z nich se hrají i dnes.
Po nástupu nacionálního socialismu k moci v Německu roku 1933 se Evelyn Faltisová přestěhovala do Vídně. Důvodem odchodu z Bayreuthu mohla být skutečnost, že Evelynina matka pocházela z rodiny se židovskými kořeny v Haliči. Po své předčasné smrti ve Vídni roku 1937 byla na základě svého přání v poslední vůli pohřbena v Bayreuthu.