O dvou pivních zvonech
V trutnovské kronice se uvádí, že ve věži Horní brány byly od roku 1555 zavěšeny požární zvony, které bohužel až příliš často oznamovaly pohromu. V roce 1571 však musela městská rada výbavu věže posílit o velký pivní zvon, který svým vyzváněním ohlašoval konec večerního vysedávání po hospodách.
Sotva dozněl poslední úder zvonu, začal obcházet purkmistr se svými pacholky hospody a vyháněl neposlušné pijáky. Ty nejbujnější pak hlásil městské radě k potrestání. Kdo neuposlechl, tomu hrozila pokuta a zákaz vstupu do hospody, a to třeba na celý rok.
Provinilců však stále přibývalo a mnozí z nich se začali vymlouvat, že v bujarém veselí není pivní zvon slyšet. Tisíckrát opakovaná lež se prý stává pravdou, a tok městská rada, aby nehorázné výmluvy utnula, nechala zavěsit do věže Horní brány ještě druhý pivní zvon. Zdá se, že zvuk dvou pivních zvonů již k uším pijáků dolehl, protože kronikář se o dalších případech narušování nočního klidu návštěvníky zdejších výčepů již nezmiňuje.
Jak vidno, Trutnovanům místní zlatavý mok náramně chutnal a je tomu tak vlastně až dodnes.